Studijní program: Učitelství základů společenských věd pro 2. stupeň základní školy a střední školy; platné od ak. r. 2022-2023 (s prvními studujícími z ak. r. 2021/2022).


Státní závěrečná zkouška se skládá ze tří (v případě studijního programu maior) či dvou (v případě studijního programu minor) částí:

  1. Obhajoba diplomové práce (maior)
  2. Ústní zkouška – základy společenských věd s didaktikou (minor/maior)
  3. Pedagogika a psychologie pro učitele (minor/maior)

1. Obhajoba diplomové práce

Součástí zkoušky ve variantě maior je napsání a obhájení diplomové práce podle zadání, které student s vedoucím práce vypracuje v souladu s platným harmonogramem pro diplomové práce.

2. Ústní zkouška – základy společenských věd s didaktikou

Je komisionální a studující při ní odpovídají na jednu otázku z každého tematického okruhu I
až IV. Zkouška má dvě části, první část je teoretická (tematické okruhy I, II a III) a zaměřuje
se na analýzu učiva, druhá část je prakticko-didaktická (tematický okruh IV).
Před zkouškou si studující vytáhnou vždy jednu otázku z tematického okruh I, II, III a IV,
tedy celkem čtyři otázky. Otázka vylosovaná v rámci tematického okruhu IV odpovídá také
didaktické prezentaci, se kterou bude student v rámci zkoušení pracovat (viz níže).
(V tematickém okruhu I je 12, v tematickém okruhu IV je 10 otázek, zatímco v tematických
okruzích II a III je vždy po 8 otázkách.)

2.1 Teoretická část (okruhy I, II a III)

Studenti předkládají komisi seznam prostudované literatury strukturovaný podle tematických
okruhů I až III. Ke každému z okruhů I až III uvádějí sedm děl (dílem se rozumí kniha,
kapitola z knihy nebo článek); celkově dvacet jedna položek. Seznam literatury nesmí
obsahovat povinnou literaturu, její znalost se předpokládá. Součástí zkoušky je prokázání
znalostí z prostudované literatury. Uvedení literatury, kterou student neprostudoval a není
schopen o ní referovat, se klasifikuje jako nesplnění jednoho z požadavků ke zkoušce. Pokud
student neodevzdá seznam splňující uvedené požadavky či neodevzdá žádný seznam, komise se dotazuje na znalost jakéhokoli titulu z doporučené literatury. Zkoušející na základě vylosovaných otázek upřesní znění otázky.

Tematický okruh I: Člověk v současné společnosti

  1. Charakteristiky současné společnosti: dimenze kulturní, politická a socioekonomická
  2. Kulturní dimenze: modernismus, postmodernismus a hybridní kultura
  3. Socioekonomická dimenze: sociální stát, neoliberalismus a globální procesy
  4. Sociální struktura společnosti I: sociální nerovnosti, instituce
  5. Sociální struktura společnosti II: sociální vrstvy a třídy, role jedince v sociální skupině
  6. Sociální fenomény: rodina, práce a společnost
  7. Média: vliv médií ve společnosti a politice
  8. Vztah člověka a současné společnosti: teorie osobnosti, problém socializace
  9. Osobnost: psychický potenciál a psychické potřeby; jedinec v interpersonálních
    vztazích a ve skupinách
  10. Tržní ekonomika, trh práce a alternativní uspořádání
  11. Finance a hospodaření v domácnosti
  12. Klimatická krize a sociální vědy

Tematický okruh II: Filosofie a religionistika

  1. Základní filosofické otázky: etika, metafyzika (kosmologie a ontologie),
    epistemologie, politická a sociální filosofie, filosofie mysli a filosofie jazyka
  2. Hlavní směry západního myšlení I: antika a středověk
  3. Hlavní směry západního myšlení II: novověká a moderní filosofie
  4. Současná filosofie v globálním světě
  5. Neevropské myšlení: indická, čínská, islámská, africká filosofie a postkolonialismus
  6. Co je to náboženství a problém náboženského fundamentalismu: podoby a znaky víry, vztah k teologii, filosofii a vědě, náboženství a moderní nihilismus, možnost teologie po smrti boha
  7. Nová spiritualita: alternativní a populární spiritualita, hnutí New age, komodifikace spirituality a problematika sekt
  8. Idea Evropy, její zdroje a vývoj: antika, křesťanství, osvícenství, univerzalismus a interkulturní dialog

Tematický okruh III: Občan ve státě

  1. Demokracie, liberalismus a občanská společnost: jejich vymezení, historie a
    současnost
  2. Klíčová politická témata I.: kolonialismus, fašismus, socialismus, globalizace
  3. Klíčová politická témata II.: multikulturalismus a národní identita, lidská a občanská práva, populismus, alternativní systémy
  4. Hodnotová orientace člověka v současné společnosti: postmoderní relativismus, fundamentalismus, filosofický postoj
  5. Právo a občan: smysl práva, právo a morálka, právní řád ČR, principy právní ochrany atd.
  6. Podstata a význam EU: proces integrace, orgány a instituce EU
  7. Podstata a význam mezinárodní spolupráce: OSN a další mezinárodní organizace
  8. Pracovněprávní vztahy

2.2 Prakticko-didaktická část (tematický okruh IV)


Studující si předem připraví čtyři didaktické prezentace z tematického okruhu I a po třech
didaktických prezentacích z okruhů II a III. Dohromady si tak připraví 10 didaktických
prezentací. Seznam s jednotlivými tématy přiřazenými k číslům 1 až 10 (s uvedením
informace, ze kterého tematického okruhu I až III daná prezentace je) odevzdá studující na
začátku zkoušení se seznamem literatury. Didaktickou prezentaci pak představí se
zohledněním vylosované otázky z oborové didaktiky, tj. z tematického okruhu IV.


Tematický okruh IV: Oborová didaktika

  1. Pedagogický konstruktivismus; navázání tématu na zkušenosti a dosavadní znalosti
    žáků a studentů
  2. Výběr a struktura učiva; zdůvodnění učiva ukázky ve vztahu k obecným cílům
    Výchovy k občanství a Základů společenských věd
  3. Typologie a formulace cílů, začlenění cílů ukázky do hierarchie cílů Výchovy k
    občanství a Základů společenských věd
  4. Zdůvodnění navržených metod a forem práce; návrh alternativ vzhledem ke
    specifikům třídy a individuálním potřebám žáků a studentů
  5. Reflexe kognitivní náročnosti dílčích cílů ukázky; návrh variant úkolů vzhledem k
    individuálním potřebám žáků
  6. Deduktivní a induktivní přístup ve Výchově k občanství a Základech společenských
    věd; přínos a rizika
  7. Postupy sociálního vyučování ve Výchově k občanství a Základech společenských
    věd; práce s emocemi, přínos, rizika a jejich prevence
  8. Specifika metod ve výchově k občanství a výuce společenských věd, filosofie a etiky
  9. Kriteriální a formativní hodnocení; představení postupu hodnocení na ukázce výuky
  10. K antinomickému charakteru výchovy a vzdělávání; podíl výchovy a vzdělávání ve
    Výchově k občanství a Základech společenských věd

Příklad struktury připravených prezentací

  1. Sociální struktura společnosti II: sociální vrstvy a třídy, role jedince v sociální skupině
    (tematický okruh I)
  2. Sociální fenomény: rodina, práce a společnost (tematický okruh I)
  3. Média: vliv médií ve společnosti a politice (tematický okruh I)
  4. Vztah člověka a současné společnosti: teorie osobnosti, problém socializace (tematický okruh I)
  5. Hlavní směry západního myšlení I: antika a středověk (tematický okruh II)
  6. Současná filosofie v globálním světě (tematický okruh II)
  7. Neevropské myšlení: indická, čínská, islámská, africká filosofie a postkolonialismus (tematický okruh II)
  8. Klíčová politická témata II.: multikulturalismus a národní identita, lidská a občanská práva, populismus, alternativní systémy (tematický okruh III)
  9. Podstata a význam EU: proces integrace, orgány a instituce EU (tematický okruh III)
  10. Podstata a význam mezinárodní spolupráce: OSN a další mezinárodní organizace (tematický okruh III)

Doporučená struktura didaktické prezentace

Úvod: Uvedení tematického okruhu, specifikace dílčího tématu, formulace cílů vyučovací jednotky.

Koncepce a rozfázování: Představení koncepce plánované výuky a rozčlenění výuky do fází, obeznámení s plánovanými metodami a postupy.

Aktivita: Seznámení s jednou klíčovou vzdělávací aktivitou, jež je nezbytná pro naplnění či vyhodnocení naplnění výuky;

Ukázka: Představení didaktického prvku uplatněného při interakci se žáky (obrázek, schéma, část pracovního listu, komentovaný odkaz na video apod.)

Evaluace: Návrh evaluace žáků a návrh možností zhodnocení proběhlé výuky.

Zdroje: Uvedení použitých zdrojů při koncipování výuky a seznámení s relevantními odbornými a metodickými oporami.

Povinná literatura ke zkoušce

Člověk v současné společnosti
McQuail, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2009, vybr. části.
Prokop, Daniel. Slepé skvrny: o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české
společnosti.
Brno: Host, 2020.
Samuelson, Paul Anthony a Nordhaus, William D. Ekonomie. Praha: NS Svoboda, 2013.


Filosofie a religionistika
Eliade, Mircea; Culianu, Ioan P. Slovník náboženství. Praha, Český spisovatel, 1993.
Kunzmann, Peter; Burkard, Franz-Peter; Wiedmann, F. Encyklopedický atlas filosofie. Praha:
Lidové noviny, 2001. Nida-Rümelin, Julian. Slovník současných filozofů. Praha: Garamond, 2002.


Občan ve státě
Dahl, Robert A. O demokracii: průvodce pro občany. Praha: Portál, 2001.
Fiala, Petr; Krutílek, Ondřej a Pitrová, Markéta. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium
demokracie a kultury (CDK), 2018.
Hauser, Michael. Prolegomena k filosofii současnosti. Praha: Filosofia, 2007.


Oborová didaktika
Bertrand, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.
Pasch, Marvin et al. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 2005.
Starý, Karel a Veronika Laufková. Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál, 2016.

Doporučená literatura


Viz odkaz zde: XXX.