Otázky k závěrečným zkouškám - do ak.r. 2018 - 2019

Otázky ke státním závěrečným zkouškám pro základy společenských věd platné do ak. r. 2018 - 2019

 

  1. Základní informace 
  2. Soubory tematických okruhů
  3. Literatura povinná, literatura doporučená

Základní informace

1. Písemná část zkoušky

Součástí zkoušky je napsání a obhájení diplomové práce podle zadání, které student s vedoucím práce vypracuje nejpozději na počátku druhého ročníku studia.

2. Ústní část zkoušky

a) Je komisionální.

b) Student/ka je povinen/povinna komisi předložit seznam prostudované literatury strukturovaný podle tematických okruhů. (Seznam literatury musí obsahovat nejméně 20 titulů ze seznamu doporučené literatury, z toho 15 filosofických nebo etických. Seznam literatury neobsahuje povinnou literaturu, její znalost se předpokládá.) Literaturou uvedenou k jednotlivým okruhům student/ka vymezuje rámec svého uchopení problematiky.

c) Před zkouškou si student/ka vytáhne jeden tematický okruh. Zkoušející na základě vylosovaného okruhu upřesní znění otázky. Otázky jsou specifikovány s přihlédnutím k prostudované literatuře.

d) Student/ka koná SZZk z filosofie a etiky, z jedné ze společenských věd a z didaktiky oboru.

 

Tematické okruhy

1) Teoretický a přirozený postoj
2) Hlavní metodologické principy společenských věd
3) Reflexe problému celku v tradici evropského myšlení
4) Příroda a kultura
5) Člověk jako vztahová bytost
6) Člověk jako bytost společenská
7) Principy integrace společnosti
8) Člověk a společnost v krizových situacích
9) Hodnoty, normativita a zákonnost
10) Dějiny a dějinnost
11) Rodina, domov, vlast
12) Problematika komunikace a porozumění
13) Poznání a pravda
14) Transcendence  jako jeden z rozměrů evropského myšlení
15) Globalizace v reflexi společenských věd



  1. Teoretický a přirozený postoj 

Filosofie a etika: Ambice filosofie stát se přísnou vědou; o povaze zkoumané skutečnosti; specifikum přístupů a metod společenských a exaktních přírodních věd; rozbor specifických metod zkoumání. Zdroje morálních postojů ke skutečnosti. Vymezení etiky a jejího předmětu. Etické aspekty jednotlivých věd.

Ekonomie: Vztah filosofie a ekonomie, ekonomie a etiky. Ekonomie jako společenská věda, předmět a metody zkoumání.

Sociologie: Vztahy k filosofii a ostatním společenským vědám. Sociologie jako věda multiparadigmatická.

Politologie: Vztah filosofie, politické filosofie a politologie. Specifičnost přístupů ke společenské skutečnosti.

Antropologie: Vymezení antropologie a předmětu studia. Vztah kulturní a sociální antropologie k antropologii filosofické, k přírodním a společenským vědám.

Regionalistika: Vymezení pojmu, územní vývoj zemí Koruny české.

Právo: Pojem práva. Právo jako systém hodnotící a systém hodnocený.

Didaktika: Rozbor efektivních metod v hodinách OV, ON a ZSV vzhledem k cílům a specifickému obsahu těchto předmětů. 

[ zpět na seznam tematických okruhů ]

 

  1. Hlavní metodologické principy společenských věd 

Filosofie a etika: Filosofie a společenské vědy, předmět a tematizace; filosofická a společenskovědní kategoriální výstavba; specifikum přístupů (historizující, systematický, deskriptivní, hermeneutický ad.). Metodologie a metoda. Základní etické kategorie a jejich dějinné proměny. Základní typologie etik (metodologie etiky).

Ekonomie: Vztah ekonomie, ekonomiky, hospodářské politiky a světové ekonomiky. Základní ekonomické kategorie, jejich vymezení.

Sociologie: Sociologický přístup ke studiu společnosti. Nejvýznamnější sociologické metody.

Politologie: Vztah politologie k ostatním společenským vědám, zejména k sociologii, historii, ekonomii a státovědě.

Antropologie: Členění antropologie. Metody výzkumu, terénní výzkum, pohled zevnitř a zvenčí.   

Regionalistika: Pomocné vědy historické ve vztahu k historické vlastivědě: přehled jednotlivých disciplín a jejich stručná charakteristika.

Právo: Systematika práva, přirozenoprávní a pozitivně-právní koncepce. 

Didaktika: Vymezení výchovy k občanství vzhledem k ostatním vzdělávacím oborům a průřezovým tématům. Nové tendence ve vzdělávání. 

[ zpět na seznam tematických okruhů ]



  1. Reflexe problému celku v tradici evropského myšlení 

Filosofie a etika: Starověký, středověký, novověký moderní a postmoderní koncept světa, přírody, řádu; odlišnost pojetí světa ve filosofii, mytologii, náboženství a umění; ideje světoobčanství a evropanství v duchovní tradici; problém jednoty a relativizace světa (holistický přístup). Historicko-kulturní podmíněnost jednotlivých morálních systémů. Morální systémy náboženství.

Ekonomie: Světové hospodářství. Integrační procesy, globalizace a regionalizace. Evropanství a evropská ekonomická integrace. Evropská unie. Postavení ČR ve světovém hospodářství. ČR a evropská integrace.

Sociologie: Hlavní sociologické koncepce společnosti

Politologie: Evropská integrace. Kosmopolitismus. Programy a činnost proevropsky orientovaných stran a hnutí. Programy a činnost nacionalistických a nacionálně orientovaných hnutí.

Antropologie: Pojem evropské kultury jakožto symbolu celku – historická a strukturální analýza evropských náboženství.

Regionalistika: Reflexe problému celku v tradici evropského myšlení. Monarchie a republika. Formy vlády a moci v dějinách českých zemí.

Právo: Vznik práva, prameny práva.

Didaktika: Identita a občanství v integrované Evropě, participace občanů v politickém životě propojeného světa.

[ zpět na seznam tematických okruhů ]



  1. Příroda a kultura 

Filosofie a etika: Člověk jako kulturní a přírodní bytost (lidská přirozenost a její podoby). Rozdíl mezi přirozeným a společenským.  Moc nad přírodou ve filosofické reflexi. Ekologická etika. Etická kritéria rozhodování a plánování. Etika odpovědnosti.

Ekonomie: Příroda, přírodní zdroje, možnosti a meze jejich využití. Udržitelný ekonomický rozvoj. Ekonomická a ekologická kritéria rozhodování z hlediska krátkodobého a dlouhodobého. Trh a tržní selhání. Externality. Ekologická politika státu. Znečištění životního prostředí – globální problém.

Sociologie: Člověk jako kulturní a přírodní bytost; životní prostředí; demografické souvislosti společenského života; biologizující přístupy ke studiu člověka a společnosti. Sociologické pojetí kultury.

Politologie: Ekologická problematika v programech politických stran. Vznik, vývoj, postavení politických stran.

Antropologie: Biologický nebo kulturní determinismus chování lidí, vazby na příbuzné vědní obory (biologie nebo psychologie). Zastánci a odpůrci uvedených dvou konceptů. Eugenika, enkulturace.

Regionalistika: Numismatika. Vývoj měny na území českého státu.

Právo: Velké právní systémy (právní geografie).

Didaktika: Environmentální výchova ve výuce výchovy k občanství na ZŠ a ve výuce společenských věd na SŠ.

[ zpět na seznam tematických okruhů ]  

 

  1. Člověk jako vztahová bytost 

Filosofie a etika: Tradiční, moderní a postmoderní pojetí člověka. Filosofické pojetí člověka jako osoby; základní formy sebeporozumění člověka napříč společenskými vědami. Morální dilemata člověka, jeho intra- a inter-personální konflikty. Struktura a vývoj morálního vědomí u člověka, éthos svědomí. Individuální a společenská etika.

Ekonomie: Člověk jako výrobce a spotřebitel. Tržní vztahy, nabídka  a poptávka, cena. Konkurence.

Člověk jako zaměstnavatel a zaměstnanec. Trh práce, nabídka a poptávka po práci, mzda. Podnikání a jeho formy. Investice reálné a finanční.

Člověk jako věřitel a dlužník. Peněžní trh, nabídka a poptávka po penězích, úrok. Kapitálový trh. Burza cenných papírů. Cenné papíry.

Sociologie: Skupinový život společnosti. Osobnost v systému společenských vztahů.

Politologie: Co je politika? Politik, politolog, řadový občan. Vztah občanů k politice.

Antropologie: Ritualizované vztahy vyjadřují člověka jako kulturní osobnost. Rituály, typy. Přechodové rituály. Výroční rituály.

Regionalistika: Státní symboly – vývoj a podoby českého znaku a státní vlajky.

Právo: Vytváření právních vztahů jako jedna z forem realizace práva.

Didaktika: Inkluzivní přístup a integrace ve vzdělávání, přínosy výchovy k občanství pro vytváření pozitivního školního klimatu a otevřeného prostředí.

[ zpět na seznam tematických okruhů ]

 

  1. Člověk jako bytost společenská 

Filosofie a etika: Člověk jako občan; lidská a občanská práva a svobody. Člověk, ideologie, moc. Teorie spravedlnosti, princip rovnosti, svobody a solidarity; vztah jedince, společnosti a státu. Zásady etické komunikace. Etika práce, vztah člověka ke své profesi (profesní etiky). Etika v politice, ekonomii, profesní etika učitelská.

Ekonomie: Člověk jako občan, člověk jako volič, člověk jako nositel hospodářské politiky. Hospodářská politika, cíle, nástroje, formy, účinnost. Hospodářská politika ČR, její cíle a výsledky. Transformace ekonomiky ČR v tržní hospodářství.

Sociologie: Sociální stratifikace a třídní přístup. Společenská nerovnost a teoretické přístupy k ní.

Politologie: Občan a strana, občan a stát, občanská společnost. Vznik, vývoj a stav lidských a zejména občanských práv.

Antropologie: Člověk jako bytost společenská je vyjádřená kulturními (symbolickými) prostředky. Systémy – animismus, totemismus, magie, šamanismus.

Regionalistika: Historická chronologie. Vývoj měření času na českém území.

Právo: Vznik státu, definiční znaky státu.

Didaktika: Problematika lidských a občanských práv v hodinách výchovy k občanství na ZŠ a občanského a společenskovědního základu na SŠ.

[ zpět na seznam tematických okruhů

 

  1. Principy integrace společnosti 

Filosofie a etika: Občanská společnost a právní stát. Otevřená a uzavřená společnost; podoby a nástroje společenské integrace: ekonomické, sociální, kulturní, politické a právní; autorita a tradice; výchova a vzdělání; tolerance a podoby intolerance; otázka menšin, genderová identita. Etické problémy intolerance, rasismu, záměny vlastenectví za nacionalismus. Porušování lidských práv a základních svobod člověka. Aktuální etické otázky integrace, začleňování a participace různých kultur a etnik na společenských cílech a hodnotách.

Ekonomie: Integrace ekonomická na národní a mezinárodní úrovni. Mezinárodní ekonomická integrace. Mezinárodní ekonomická integrační seskupení v Evropě, Asii a Americe. Nadnárodní korporace.Mezinárodní pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil. Mezinárodní organizace a jejich úloha v současné společnosti.

Vztah integrace ekonomické, politické a vojenské. Zapojení ČR do integračních procesů.

Sociologie: Etnika, národy, rasy – vymezení a vztahy mezi nimi. Sociologické pojetí výchovy. Demokratizace přístupu ke vzdělání.

Politologie: Demokracie – typy, formy, mechanismy. Nedemokratické společnosti – totalitní, autoritářské. Tranzitologie – přechody k demokracii. Právní stát – obecné rysy a specifika jednotlivých zemí. Legalita a legitimita moci.

Antropologie: Příbuzenství – kulturní klasifikace. Skupiny integrované na základě pokrevního příbuzenství – rod, klan, kmen, etnikum – a skupiny integrované kulturním příbuzenstvím – národnost, národ, obec.

Regionalistika: Heraldika. Základy a vývoj disciplíny, znaky fyzických a právnických osob, šlechtická hierarchie.

Právo: Stát a právo. Koncepce a principy právního státu.

Didaktika: Multikulturní výchova a transkulturní přístup v pojetí výchovy k občanství a občanského a společenskovědního základu.

[ zpět na seznam tematických okruhů ]



  1. Člověk a společnost v krizových situacích 

Filosofie a etika: Obsah pojmu krize v koncepcích jednotlivých vědních disciplín, historické proměny významů pojmu krize; současné podoby krize (krize ekologická, ekonomická a krize legitimity); jednotlivé typy krizových situací a jejich řešení. Krize morálky - příčiny, projevy, důsledky, možná řešení. Morální dilemata, konflikty a krizové situace v učitelské profesi.

Ekonomie: Hospodářské krize. Hospodářský cyklus a jeho průběh. Nezaměstnanost a její sociálně ekonomické důsledky. Politika zaměstnanosti. Inflace a její sociálně ekonomické důsledky.

Sociologie: Sociálně ekonomická problémovost, chudoba, nezaměstnanost, nerovnost. Sociální deviace.

Politologie: Politické krize a jejich řešení. Politika jako umění možného.

Antropologie: Kulturní šok jakožto důsledek střetu kultur a možnosti jeho řešení. (Příklady akulturace, kulturní změny, vzniku a zániku kultur.)

Regionalistika: Architektura. Vývoj stavebních slohů na českém území.

Právo: Právní odpovědnost jako jedna z forem realizace práva.

Didaktika: Přínos výchovy k občanství pro řešení problémových situací žáka a výzev přicházejících v proběhu dospívání.

[ zpět na seznam tematických okruhů ]

 

  1. Hodnoty, normativita a zákonnost 

Filosofie a etika: Tradiční moderní a postmoderní pojetí hodnot; význam hodnot, norem a zákonů ve vývoji člověka a společnosti; proměny hodnotových orientací; podmíněnost a autenticita vývoje morálního a právního vědomí (svědomí, vina, veřejné mínění, zákon); hodnoty, hodnotová kritéria a hodnocení z pohledu jednotlivých společenských věd. Základní hodnoty v etice. Konflikt a paradox základní etické otázky.

Ekonomie: Hodnoty a hodnocení v ekonomii. Ziskové kritérium hodnocení. Možnosti a meze tohoto hodnocení. Konflikt hodnocení podle ekonomického, morálního, etického, ekologického, politického kritéria. Hodnocení jednotlivých zemí, či jejich skupin podle jejich dosavadního ekonomického vývoje, podle dosažené ekonomické úrovně a podle jejich ekonomického potenciálu. Kritéria tohoto hodnocení, možnosti a meze tohoto hodnocení.

Sociologie: Proměny hodnotových orientací. Socializace.

Politologie: Vázanost státu právem. Problematika navrhování a schvalování zákonů. Právní a politická kultura.

Antropologie: Problematika kulturního relativismu v hodnotových systémech (různá hierarchie hodnot). Řešení evropských hodnotových krizí z hlediska jiných kultur (a naopak).

Regionalistika: Národnostní vývoj českých zemí.

Právo: Právo a hodnoty – dobro, čest, morálka. Konflikt práva a morálky.

Didaktika: Otázky hodnocení ve výuce vzhledem ke specifikům výchovy k občanství a občanského a společenskovědního základu.

[ zpět na seznam tematických okruhů ]

 

  1. Dějiny a dějinnost 

Filosofie a etika: Filosofické koncepce dějin; historismus a problém dějinného vědomí; teorie společenského vývoje a idea pokroku; kontinuita a diskontinuita ve vývoji společnosti a národů. Podmíněnost morálky tradicí. Společné a odlišné v různých morálních systémech. Morálka jako „optika dějin“ u F. Nietzscheho.

Ekonomie: Prolínání ekonomického vývoje společnosti a ekonomických teorií. Ekonomické teorie a hospodářská politika – praktická ekonomická činnost. Hlavní proudy ekonomického myšlení a  jejich vliv na hospodářskou politiku vyspělých zemí ve XX. století.

Sociologie: Sociologické teorie vývoje. Pojetí modernizace. Technologický vývoj, urbanizace, sekularizace, změny rodiny. Národní stát a globalizace.

Politologie: Dějiny a politika. Kontinuita a diskontinuita politického a právního řádu ve vývoji společnosti.

Antropologie: Idea dějinného pokroku jakožto významná hodnota euroamerické kultury. Vnímání času v různých kulturách (kalendáře, letopočty).

Regionalistika: Mezníky českých dějin, jejich odraz v dějinném vědomí (mýty a stereotypy).

Právo: Demokratické a totalitní formy vlády.

Didaktika: Rozdílné využití historického hlediska ve výchově k občanství na ZŠ a výuce občanského a společenskovědního základu na SŠ.

[ zpět na seznam tematických okruhů ]

 

  1. Rodina, domov, vlast 

Filosofie a etika: Civilizační rozměr rodiny (vývoj a typy rodiny); rodina ve filosofické a společenskovědní reflexi; domov a bezdomoví (význam domova z hlediska přináležitosti člověka k rodině, obci, regionu, národu, vlasti). Význam rodiny pro hodnotovou orientaci jedince. Hodnota vlastenectví versus nacionalismus.

Ekonomie: Domácnost. Rozpočet domácnosti, obecní rozpočet, státní rozpočet. Daně a jejich úloha Daňové úniky, stínová ekonomika.  Hospodaření s penězi. Investice reálné a finanční. Ekonomické rozhodování z hlediska dlouhodobého a krátkodobého. Ekonomická a neekonomická kritéria rozhodování (etické, politické ekologické).

Sociologie: Vývoj a typy rodiny. Funkce rodiny. Krize soudobé rodiny.

Politologie: Vliv rodiny na politickou, případně občanskou orientaci mládeže. Obecní zastupitelstva a úřady, jejich postavení a funkce. Komunální politika.

Antropologie: Rodina jako enkulturační instituce, která působí v čase a prostoru. Pojetí rodiny v různých kulturních tradicích. Manželské systémy.

Regionalistika: Kulturní památky, péče o kulturní dědictví (památky UNESCO a další významné kulturní památky na území ČR). Vlastivědný pohled na danou problematiku.

Právo: Základní lidská práva a svobody – jejich charakter, prameny, garance a ochrana.

Didaktika:  Osobnostní a sociální výchova a výchova demokratického občana ve výchově k občanství na ZŠ a občanském a společenskovědním základu na SŠ.

[ zpět na seznam tematických okruhů ]



  1. Problematika komunikace a porozumění 

Filosofie a etika: Co je komunikace a její formy; jazyk a řeč v konceptu analytické a neanalytické filosofie; logická struktura jazyka; primární zkušenost a její kategoriální transformace; možnost sdílení zkušenosti, předsudek; sociální komunikace a její poruchy; komunikace založená na porozumění a její konkrétní projevy (k. mezi generacemi, k. učitele a žáka, k. rodiče a dítěte), formy komunikace (dialog, monolog, interpretace, porozumění, předporozumění, vysvětlení, empatie, sympatie, výklad, překlad,  konfrontace, konflikt zájmů, manipulace). Zásady etické komunikace (argumentace) versus quasiargumentace. Problém manipulace v komunikaci. Pedagogická komunikace z hlediska profesní učitelské etiky.

Ekonomie: Ekonomický pojmový aparát jako prostředek komunikace. Základní ekonomické kategorie, jejich vymezení, pochopení jejich podstaty, schopnost jejich aktivního používání – klíč ke kvalifikované komunikaci. Možnosti a meze manipulace.

Sociologie: Jazyk a řeč jako nástroj společenské diferenciace. Masová média a jejich dopady pro vývoj společnosti.

Politologie: Vliv masmédií na politické myšlení a jednání občanů. Úloha propagandy a agitace v politice.

Antropologie: Etnicita. Etnická identita. Majoritní a minoritní skupiny.

Regionalistika: Náboženský vývoj českých zemí.

Právo: Individuální právní akt jako výsledek procesu aplikace práva. Interpretace práva.

Didaktika: Vztah mediální výchovy k výuce výchovy k občanství a výuce společenských věd.

[ zpět na seznam tematických okruhů ] 

 

  1. Poznání a pravda 

Filosofie a etika: Vědomí, mysl, myšlení, rozum; různé způsoby pojetí poznání a pravdy; rozdíl mezi zkušenostním a teoretickým poznáním; teorie a praxe; úloha techniky a experimentu v životě moderní společnosti. Pravda a zdání, pravda a lež, pravda a mínění, pravda a omyl, pravda a jistota, pravda a správnost, pravda a zájmovost. Relativnost etického hodnocení pravdy. Sókratův etický odkaz.

Ekonomie: Zkušenostní a teoretické poznání v ekonomii. Vztah teorie a praxe v ekonomii. Ekonomické teorie a praktická ekonomická činnost – hospodářská politika, jejich vzájemné vztahy. Konkrétní příklady.

Sociologie: Neutralita ve společenskovědním bádání.

Politologie: Etika a politika. Etika politiků? Otázka důvěry (nedůvěry) občanů v politiky, politické strany.

Antropologie: Kulturně specifické způsoby myšlení? Princip psychické jednoty lidstva. Existence obecně platných lidských kategorií. Kulturní hodnoty a významy.

Regionalistika: Emigrace. Emigrační vlny a české menšiny v zahraničí (17. – 20. století).

Právo: Spravedlnost a nespravedlnost v právu. Konflikt platného a „správného“ práva.

Didaktika: Projektové vyučování jako výraz vztahu mezi zkušeností a tradičním poznáním.

[ zpět na seznam tematických okruhů ] 

 

  1. Transcendence jako jeden z rozměrů evropského myšlení   

Filosofie a etika: Potřeba transcendence v životě člověka; rozdíl mezi filosofickým a náboženským pojetím transcendence; posvátné a profánní; rituál a rituální jednání; víra v životě člověka; transcendence jako způsob setkání s druhými a se sebou samým; důsledky záměrného a nevědomého potlačení rozměru transcendence a jejich reflexe spol. vědami. Morální principy a jejich zdroje. Morální identita jedince, prožitek svědomí, vědomí a odpovědnosti jako setkání s transcendentnem.

Ekonomie: Neviditelná ruka trhu. Ekonomické teorie a jejich metodologická východiska.

Sociologie: Sekularizace a nová náboženská hnutí.

Politologie: Úloha nábožensky zakotvených politických stran (křesťanských, islámských apod.). Vývoj vztahu státu a církve.

Antropologie: Transcendence jako rozměr společenského vědomí kultur. Posvátná a profánní sféra. Velká náboženství, která ovlivnila evropské myšlení.

Regionalistika: Paleografie. Vývoj písma na českém území.

Právo: Právní norma – definiční znaky, struktura, působnost.

Didaktika: Pojetí transcendence v občanském a společenskovědním základu na SŠ.

[ zpět na seznam tematických okruhů ]

 

  1. Globalizace v reflexi společenských věd 

Filosofie a etika: Analýza fenoménu globalizace (podstata, příčiny, prostředky) a koncept globálního světa; globalizace a regionalizace; problém identity v globálním světě. Důsledky globalizace ve všech sférách společenského života a jejich možná řešení z hlediska spol. věd. Vzdělání v prostředí globalizace a z toho plynoucí proměna role učitele; vzdělání a kvalifikace. Globální výchova. Etické problémy globalizace. Role (postavení) učitele v pluralitním, multikulturním a globálním světě.

Ekonomie: Globalizace světového hospodářství, podstata, příčiny a  důsledky. Globalizace a regionalizace. Regionální ekonomická integrace v Evropě, Asii a Americe. Globální krize. Globální problémy lidstva a možnosti a meze jejich řešení.

Sociologie: Globalizace jako sociologický problém.

Politologie: Politické aspekty globalizace. Politická integrace. Regionalizace, činnost národních a zejména mezinárodních antiglobalizačních hnutí.

Antropologie: Obrazy světa v jednotlivých kulturách, zvláště v kontextu kultury evropské. Posvátné texty.

Regionalistika: Globalizace v reflexi společenských věd. Náboženský vývoj v českých zemích. 

Právo: Učlenění státu, faktory ovlivňující mnohotvárnost forem státu.

Didaktika: Globální výchova, vztah globálního a lokálního při řešení kontroverzních témat ve výchově k občanství a občanském a společenskovědním základu.

[ zpět na seznam tematických okruhů ]



Literatura:

  1.  Povinná literatura (základní učebnice a učební texty)

Filosofie a etika

Höffding, Harald a Král, Josef. Přehledné dějiny filosofie. Praha: Česká grafická Unie, 1946.

Petříček, Miroslav. Úvod do (současné) filosofie: [11 improvizovaných přednášek]. Praha: Herrmann & synové, 1997.

Anzenbacher, Arno. Úvod do etiky. Praha: Academia, 2001.

Benyovszky, Ladislav a kol. Úvod do filosofického myšlení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007.

Ekonomie

Vlček, Josef a kol. Ekonomie a ekonomika. Praha: ASPI, 2003.

Sociologie

GIDDENS, Anthony; SUTTON, Philip W. (ed.) Sociologie. Praha: Argo 2013.

KELLER, Jan Dějiny klasické sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství 2005.

Politologie

VODIČKA, K. a CABADA, L. Politický systém České republiky: historie a současnost. Praha: Portál 2003.

Antropologie

MURPHY, R. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: SLON 2003.

SOUKUP, V. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál 2010.

Regionalistika

Hledíková, Zdeňka, Janák, Jan a Dobeš, Jan. Dějiny správy v českých zemích: od počátků státu po současnost. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2005.

Právo

Boguszak, Jiří, Čapek, Jiří a Gerloch, Aleš. Teorie práva. Praha: ASPI, 2004.

Janků, Martin a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. Praha: C. H. Beck, 2013.

Didaktika

PASCH, M.; GARDNER, T. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál 2005.

Publikace Rady Evropy. Vzděláváním k demokracii: Podklady k výchově k demokratickému občanství a k výchově k lidským právům pro učitele. Brno: Centrum občanského vzdělávání. (dostupné na www.občanskevzdelavani.cz)

 

  1.  Doporučená literatura:

 

ADORNO, Th., W. - Horkheimer, M. Dialektika osvícenství. Praha: OIKOYMENH 2009. (Pojem osvícenství, s. 17-52)

Arendt, Hannah. Krize kultury: (čtyři cvičení v politickém myšlení). Praha: Mladá fronta, 1994.

ARISTOTELES Metafyzika. Praha: Petr Rezek 2003.

BARŠA, P. Západ a islamismus. Brno 2001.

BAUMAN, Z. Myslet sociologicky. Praha: SLON 1997.

BAUMAN, Z. Globalizace, Důsledky pro člověka. Praha 1999.

BLÁHA, I. Ethika jako věda. Praha: Atlantis 1991.

BLÁHOVÁ, M. Historická chronologie. Praha 2001.

BLECHA, I. Filosofická čítanka. Olomouc 2000.

Buber, Martin. Já a ty. Praha: Kalich, 2005.

BUDIL, J. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Praha: Triton 2003.

CIHELKOVÁ, E. a kol. Světová ekonomika, regiony a integrace. Praha: C. H. Beck 2001.

CIHELKOVÁ, E. Nový regionalismus. Praha: C. H. Beck 2007.

COULANGES de F. Antická obec. Praha: SOFIS 1998.

DAHL, R. O demokracii. Praha 2001.

Descartes, René. Meditationes de prima philosophia = Meditace o první filosofii. Praha: OIKOYMENH, 2010.

Descartes, René. Rozprava o metodě. Praha: Svoboda, 1992.

ERIKSEN, T. H. Sociální a kulturní antropologie. Praha: Portál 2008.

FINK, E. Bytí, pravda, svět. Praha : OIKOYMENH 2006.

Fink, Eugen. Oáza štěstí. Praha: Mladá fronta, 1992.

FOUCAULT, M. Slova a věci. Brno: Computer Press 2007.

GADAMER, H.-G. Problém dějinného vědomí. Praha: Filosofia 1994.

GADAMER, H.-G. Člověk a řeč. Praha: OIKOYMENH 1999.

GOMBRICH, E. H. Příběh umění. Praha 1992.

Hegel, Georg Wilhelm Friedrich. Encyklopedie filozofických věd. Díl 1, Malá logika. Praha: Svoboda, 1992.

Hegel, Georg Wilhelm Friedrich. Úvod k dějinám filosofie. Praha: Rovnost, 1952.

HEJDÁNEK, L. Filosofie a víra. Praha: OIKOYMENH 1990.

Hogenová, Anna. Fenomén domova. Praha: Univerzita Karlova, 2013.

HOGENOVÁ, A., PELCOVÁ, N. (Eds.) Hodnoty ve výchově, umění a sportu. Praha: PedF UK 2008.

HOLLÄNDER, P. Právní filosofie. Plzeň: A. Čeněk 2013.

JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. Praha: C. H. Beck 2002.

JONAS, H. Princip odpovědnosti. Praha 1997.

Kant, Immanuel. Kritika čistého rozumu. Praha: OIKOYMENH, 2001.

Kant, I. Základy metafyziky mravů. Praha: OIKOYMENH, 2014.

KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. Praha: Ježek 1993.

KOHÁK, E. Průvodce po demokracii. Praha: SLON 1997.

KOHÁK, E. Zelená svatozář (kapitoly z ekologické etiky). Praha 2000.

Kol. autorů. Člověk v moderních vědách. Praha: FÚ AV ČR 1992.

Kol. autorů. Bolest a naděje. Deset esejů o osobním zrání. Praha: FÚ AV ČR 1992.

KRATOCHVÍL, Z. Filosofie živé přírody. Praha: Hermann 1995.

KRATOCHVÍL, Z. Výchova, zřejmost, vědomí. Praha: Hermann a synové 1995.

Lévinas, Emmanuel Etika a nekonečno. Praha: OIKOYMENH, 2009.

Liessmann, Konrad Paul. Teorie nevzdělanosti: omyly společnosti vědění. Praha: Academia, 2008.

MARŠÁLEK, P. Právo a společnost. Praha: Auditorium 2008.

Major, Ladislav a Sobotka, Milan. G.W.F. Hegel: život a dílo. Praha: Mladá fronta, 1979.

Marx, Karl. Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844. Praha: Svoboda, 1978.

Mezinárodní akademie UNESCO Efektivní učení ve škole. Praha: Portál 2005.

MICHÁLEK, J. Topologie výchovy. Praha: OIKOYMENH 1996.

MOŽNÝ, I. Sociologie rodiny. Praha: SLON 2002.

Občanské vzdělávání v ČR. Brno: Centrum občanského vzdělávání 2013.

Palouš, Radim. Čas výchovy. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991.

Palouš, Radim. Paradoxy výchovy. Praha: Karolinum, 2009.

PATOČKA, J. Negativní platonismus. Praha: Čsl. spisovatel 1990.

PATOČKA, J. Evropa a doba poevropská. Praha: LN 1992.

Patočka, Jan a Palouš, Radim, ed. Filosofie výchovy. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1997. Studia paedagogica: vědecký bulletin Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

patočka, J. Kacířské eseje o filosofii dějin. Praha: Academia, 1990.

Patočka, Jan. Péče o duši: soubor statí a přednášek o postavení člověka ve světě a v dějinách. I, Stati z let 1929-1952. Praha: OIKOYMENH, 1996.

PATOČKA, J.: Tělo, společenství, jazyk, svět. Praha: OIKOYMENH 1995.

Pelcová, Naděžda a Semrádová, Ilona. Fenomén výchovy a etika učitelského povolání. Praha: Karolinum, 2014.

PELCOVÁ, N. Filosofická a pedagogická antropologie. Praha: Karolinum 2000.

PELCOVÁ, N. a kol. Multikulturní výchova. Praha: PedF UK 2007.

PELCOVÁ, N. a kol. Multikulturalismus a multikulturní výchova. Praha: PedF UK 2009.

PELCOVÁ, N. Vzorce lidství. Filosofické základy pedagogické antropologie. Praha: Portál 2010.

PELCOVÁ, N., HOGENOVÁ A. (Eds.) Éthos ve výchově, umění a sportu. Praha: PedF UK 2009.

PEŠKOVÁ, J. Schücková L. Já člověk… Jak dělat vědu o člověku dnes a zítra. Praha: SPN 1991.

PEŠKOVÁ J. a kol. Základy společenských věd. Praha: Eurolex 2004, 2005.

PEŠKOVÁ, J. Role vědomí v dějinách. Praha: LN 1998.

PIKE, G., SELBY, D. Globální výchova. Praha 1994.

Pinc, Zdeněk et al. Demokracie a ústavnost. V Praze: Karolinum, 1999.

PLATÓN Parmenidés. Praha: OIKOYMENH 2010.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.  Praha: VUP 2007.

Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání. Praha: VUP 2007.

RICKEN, F. Obecná etika. Praha 1995.

SLANÝ, A.; ŽÁK, M. Hospodářská politika. Praha: C. H. Beck 1999.

SOKOL, J., PINC, Z. Antropologie a etika. Praha : Triton 2003.

Stanford Encyclopedia of Philosophy http://plato.stanford.edu/entries/critical-theory, marx, postmodernism

TOMKOVÁ, A.; KAŠOVÁ, J.; DVOŘÁKOVÁ, M. Učíme v projektech. Praha: Portál 2009.

TUGENDHAT, E. Přednášky o etice. Praha : OIKOYMENH 2004.

VARVAŘOVSKÝ, P. Základy práva: O právu, státě a moci. 1. vydání. Praha : ASPI Publishing 2009.

VLČEK, J. a kol. Ekonomie a ekonomika. Praha 2003.

VODIČKA, K., CABADA, L. Politický systém České republiky: historie a současnost. Praha : Portál 2003.

VOREL, P. Od pražského groše ke koruně české: průvodce dějinami peněz v českých  zemích. Praha 2004.

WEBER, M. Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOMENH 1998.

[ na začátek stránky ]